|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera
Pavlis, Daniel ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Předkládaná rigorózní práce nabízí zcela konkrétní obraz mechanismu řízení a kontroly legálního protektorátního tisku během dvou jasně definovaných, historicky významných a do jisté míry podobných, událostí (atentát na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera). Činí tak na základě komparace oficiálních tiskových pokynů s reálným obsahem protektorátního tisku v jednotlivých sledovaných obdobích a následnou komparací vyplývajících závěrů. Tato výsledná komparace obsahuje řadu důležitých bodů, které svědčí o rozdílnosti i shodě ve zpracovávání obou zkoumaných mediálních agend. Rozdílnost tkví především v posunu od konkrétního k obecnému, od vysoké frekvence k menší četnosti, od autorského zpracování k otiskování úředních zpráv a od obrovského zájmu k průměrnosti. Shoda (jediná ale velmi důležitá) je potom dána uplatňováním stejného mechanismu na ovlivňování reálného obsahu tisku, který je v obou případech naprosto stejným typem obrazu, ve kterém se odrážejí nařízení z oficiálních tiskových míst. Jestliže mluvíme o vztahu konkrétnost vs. obecnost, potom je rozdíl patrný nejen v reálném obsahu (u Heydrichovy mediální agendy zcela konkrétní apely, u Hitlera spíše obecné sumáře a vysvětlování situace), ale také v tiskových pokynech (okamžitá nařízení co, kde a v jaké úpravě tisknout naproti politickému hodnocení...
|
|
|
Koncept nastolování agendy v kontextu českých mediálních studií
Nečas, Vlastimil ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předložená dizertační práce vychází z širokého proudu úvah o vztahu masových médií, společnosti a politiky a detailně se věnuje jednomu specifickému konceptu, který se pokouší tyto vztahy pojmenovat, modelovat a empiricky zkoumat. Základní cíle práce lze shrnout do dvou vzájemně provázaných oblastí. První cílem je představit v českém odborném prostředí koncept nastolování agendy, nabízející teoretický, pojmový a výzkumný rámec pro analýzu vztahů mezi obsahy masových médií, dynamikou veřejného mínění a politickou sférou. Druhým cílem je pak analýza teoretického ukotvení a způsobů zkoumání procesů nastolování agendy v českém sociálně-vědním prostoru. Teoretická část práce (kapitola 1. až kapitola 3.5) je strukturována podle dvou hledisek: diachronního a synchronního. V diachronní perspektivě se snažíme pojmenovat společenský kontext a historické kořeny zkoumání nastolování agendy, jeho postupný vývoj, hlavní trendy a vývojové linie. Plynule pak přecházíme do synchronní perspektivy, kdy popisujeme odborné a oborové ukotvení nastolování agendy, a pomocí dostupných klasifikací detailně analyzujeme existující úrovně studia nastolování agendy a hlavní výzkumné oblasti. Druhá základní oblast dizertační práce je ukotvena ve snaze identifikovat, pojmenovat a analyzovat způsoby zkoumání procesů nastolování témat v...
|
|
|
Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamementu do českých médií
Šponerová, Klára ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Kritéria pro výběr zpráv z Evropského parlamentu do českých médií" pojednává o faktorech, které ovlivňují zařazování zpráv o dění v Evropském parlamentu do českých tištěných a internetových deníků a zároveň vymezuje charakteristiky, které jsou pro tyto zprávy typické. V teoretické části se věnuje politické a mediální komunikaci a logice, přechází k hlavním konceptům tvorby zpravodajství, jako je agenda setting, framing a priming. Věnuje se také mediální a intermediální agendě a prezentuje již známé poznatky o vztahu Evropské unie a médií. Součástí praktické části práce je také výzkum, jehož cílem je pomocí kvantitativní obsahové analýzy zmapovat charakteristiky typické pro zpravodajství o Evropském parlamentu, jako konkrétní instituce Evropské unie a ověření předpokladů, vycházejících z již dříve provedených zahraničních výzkumů, zaměřených na tematiku EU. Snaží se tak lépe určit, jaké znaky vykazují masmediální obsahy, které jsou pro českou veřejnost do značné míry hlavním zdrojem informací o evropských strukturách. Práce se zároveň snaží odpovědět na otázku často diskutované nedostatečné prezentace evropské agendy ve zpravodajských agendách médií, kterou společenství Evropské unie řeší napříč členskými zeměmi.
|
|
|
Nastolování témat na lokální úrovni
Jirků, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Rigorózní práce Nastolování témat na lokální úrovni pojednává o konceptu nastolování témat (agenda-setting) a aplikuje jej na výzkumy prováděné v lokálních podmínkách. Prověřuje, do jaké míry funguje proces nastolování témat na této úrovni a jak se konkrétně projevuje. Následuje přitom současný výzkumný trend v oblasti nastolování témat, který se vyznačuje přesunem z makrostrukturální na mikrostrukturální úroveň a nahrazováním obecných hypotéz konkrétními. Práce popisuje vztahy mezi občany Nového Města na Moravě včetně integrovaných obcí coby představiteli lokální veřejné agendy, bezplatně distribuovaným čtrnáctideníkem Novoměstsko jako zástupcem lokální mediální agendy a novoměstskými komunálními politiky, tedy reprezentanty lokální politické agendy. Vychází přitom z průkopnických studií, které prověřovaly platnost konceptu nastolování témat na makrostrukturální úrovni, a rovněž využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, o něž se opíraly. Vzhledem k tomu, že v období mezi prvním a druhým výzkumem došlo ke změně způsobu vydávání čtrnáctideníku a ke změnám ve vedení města, práce rovněž analyzuje jejich dopady na proces nastolování témat.
|
|
|
Twitter jako zdroj českých tištěných deníků a internetových zpravodajských portálů
Kemel, Sebastian ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociální sítí Twitter jako novinářským zdrojem pro tištěné deníky a internetové zpravodajské portály v českém mediálním prostředí. Práce se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. V teoretické části je nejprve stručně představen obecný vliv sociálních sítí na podobu žurnalistické profese v současnosti, poté je pozornost zaměřena konkrétně na sociální síť Twitter a její vztah s novináři a mediálními organizacemi. V závěru teoretické části jsou rozebrány poznatky z oblasti využívání digitální platformy Twitter jako novinářského zdroje a to, jak tato skutečnost ovlivňuje novinářské rutiny a postupy, zesiluje roli určitých typů zdrojů a přispívá k personalizaci mediálního a politického prostředí. Praktická část této práce se bude zabývat tím, jak se tento postup ve využívání Twitteru jako zdroje liší mezi tradičními tištěnými deníky a internetovými zpravodajskými portály.
|
|
|
Mediální obraz učňovského školství
Stříbrný, Petr ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Gargulák, Karel (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je přiblížit, jakým způsobem byla v českých médiích rozebírána a diskutována problematika vzdělávání na odborných učilištích mezi lety 2004 až 2018. Zvolené časové rozmezí vychází z přijetí tzv. nového školského zákona, který vešel v platnost v roce 2005. Zkoumaná problematika je značně kontroverzní a z tohoto důvodu je pro její analýzu zvolena metoda rámování, využívaná právě pro analyzování témat, která budí dlouhodobou kontroverzi. Práce si bere za cíl především identifikovat jednotlivé soupeřící rámce dané veřejně politické oblasti, tedy učňovského vzdělávání, vyskytující se v mediálním diskurzu. V případě práce se jedná o analýzu novinových článků nejčtenějších periodik u nás. Výsledkem analýzy je pak nejen určení identifikovaných rámců a jejich vlastností, ale také popis jednotlivých politických aktérů vystupujících ve veřejně politické diskusi a zvolená argumentace, popis problémů uvnitř rámců, jejich příčiny a také navrhovaná a implikovaná řešení v rámci problematiky vzdělávání na odborných učilištích.
|
|
|
Mediální pokrytí Fridays for Future
Honc, Martin ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá změnou přístupu vybraných českých médií k pokrývání environmentálních témat ovlivněnou globální stávkou za klima hnutí Fridays for Future v čele s Gretou Thunberg. Cílem práce je za pomoci metody kvantitativní obsahové analýzy zjistit, jakým způsobem v období před protestem a v období po skončení stávky česká média komunikovala specifickou oblast ekologických problémů a souvisejících environmentálních témat a událostí se zaměřením na zastoupení témat a rámců v mediální agendě a pokrývání jednotlivých aktérů. Teoretická část se věnuje definici globálních ekologických problémů a představuje teoretické koncepty, které se zabývají mediálním pokrytí environmentálních témat a vlivem protestů sociálních hnutí na agendu těchto témat s ohledem na historické i společenské kontexty. Metodologická část uvádí hlavní a vedlejší výzkumné otázky a vysvětluje výběr proměnných, které jsou sledovány ve kvantitativní analýze obsahů vybraných českých médií. Praktická část přináší interpretaci a následnou diskuzi výsledků vycházející převážně z obdobných zahraničních studií a diplomových prací, která odráží poznatky uvedené v teoretické části. Výsledky této práce prokazují významné rozdíly mezi sledovanými obdobími z hlediska zastoupení témat, rámců a aktérů v české mediální agendě.
|
|
|
Volba generálního ředitele České televize v roce 2017 jako zpravodajské téma
Coufalová, Dominika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Práce se zabývá volbou generálního ředitele České televize v roce 2017. Na téma je pohlíženo z hlediska mediální agendy jednotlivých tištěných a internetových médií. Zkoumaná média byla vybrána klíčem nejvyšší čtenosti ve zkoumaném období od začátku ledna do konce dubna 2017. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá specifiky účinků médií, které kategorizuje do tří typů. Dále teorie zmiňuje koncept nastolováním témat, který řadíme do dlouhodobých účinků médií, a do kterého patří zkoumaná mediální agenda. Teorie také vymezuje pojmy veřejnoprávní média a média veřejné služby, pojmy s nimi související a základní právní ukotvení. Teoretická část představuje instituci České televize a její dozorčí orgán, který generálního ředitele volí, Radu České televize. Praktická část skrze analýzu zpravodajských výstupů, které byly k volbě ve vymezeném období publikovány, pomocí kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativní analýzy rámců ukazuje, jakým způsobem byla volba v mediálním prostředím zobrazována a jaká témata nastolovala. V kvantitativní části jsou stanoveny kódy, které se ve zpravodajských výstupech nejvíce vyskytovaly. Kvalitativní část pak pracuje s pěti rámci, které z kvantitativní analýzy vyplynuly a bylo zajímavé je zkoumat do hloubky, tedy kvalitativním...
|
|
|
Rámcování tématu imigrace v českých zpravodajských denících
Vicenová, Natalie ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Analýza "Rámcování tématu imigrace v českých zpravodajských denících" zkoumá, jakým způ sobem české deníky informovaly o tzv. imigrační krizi v Evropě v roce 2015, kdy téma imigrace představovalo jedno z hlavních témat českých i zahraničních zpravodajských médií. Tato práce vychází z teoretického a analytického konceptu mediálního rámcování a konceptu nastolování agendy, které se zabývají aspekty používanými médii k popisování reality a jejich mediálními účinky na veřejné mínění. Kvantitativní obsahová analýza rámcování pěti hlavních českých zpravodajských de- níků ukázala, že deníky prezentovaly imigraci nejčastěji jako mezinárodní politický pro- blém, druhým nejčastějším tématem bylo bezpečnostní ohrožení. Téměř všechny články psaly o problémech imigrace, zatímco příčinám a řešením migrační krize se věnovala při- bližně čtvrtina článků. Ve zpravodajství promlouvali převážně zahraniční a čeští politici a vládní zdroje. Naproti tomu uprchlíci, imigranti a občané promlouvali spíše v malé míře a názory expertů k tématu imigrace byly přítomné minimálně. Zpravodajství o imigraci bylo rámcováno převážně tematicky, celospolečenský kontext událostí tak převážil nad individu- álními lidskými příběhy.
|
host ::
RSS.